Od kolotoče po horskou dráhu už po druhé

4. září 2008 v 19:52 | Dr.Čoko |  Doktorovy žblempty
Po dlouhém dni jsem se konečně dostal k počítači, abych zase něco napsal. Dneska mi přišla opdověd od Stany (stará se o problémy a komunikuje s blogaři), že ten rozhozený design je chyba nového systému. Takže časem... Teď klikněte na "Celý článek"

Vstupní brána Prateru není nic zvláštního. Německy je tam napsáno cosi ve smyslu "Welcome", a jinak nic. celá brána je spojená s komplexem budov, z nichž jedna je spojená s restaurací u velké atrakce, o které se zmíním později. Rozhopdli jsme se alespoň začátek trošku prozkoumat, ale po chvíli nám to nedalo a přemluvili jsme i strejdu, aby se s námi šel projet na horskou
dráhu. No, stála jen 3.50 (euro!). Dráha vypadala zajímavě, akorát že když jsme vyjížděli nahoru, strýc měl zajímavý poznatek. Jízdenka rakouské rychlodráhy
"Kluci, ta dráha se nějak naklání". Strýc totiž váží docela dost, a vozík

se docela nakláněl na jeho stranu. Nakonec jsme však nevykolejili.
Dráha jezdila tak 70 km/h, a tak jsme se i báli, že narazíme do sloupů, ale jak vidíte, stále mám hlavu (nebo si to snad ještě aspoň myslíte), takže se nic nestalo. Další atrakcí bylo něco, co se otáčelo jako zeměkoule kolem vlastní osy a ještě kolem cizí osy, na to jsem však jít odmítl.
Přetížení může být vysoké tak, že se smáčknou málem i skleněné brýle.
Další horská dráha byla se značným přetížením, což jsme ovšem nevěděli. S radostí jsme se na ni vydali, ale já jsem, když jsme vyjížděli zjistil, že nemám kam dát brýle. Můj bratránek řekl, že je podrží. Snažil se.. Jeli jsme takovou rychlostí, že my při největším přetížení brýle téměř rozmáčknul.
No a snad zase zítra...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dejf | E-mail | 26. září 2008 v 13:29 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama