Srpen 2010

Sebrané výpisky, část čtvrtá

31. srpna 2010 v 20:56 | Dr.Čoko |  Doktorovy žblempty
Maze (freedigitalphotos.net)
Ha ha ha. Počtvrté do stejné řeky. A prej, že tam nevstoupíš ani dvakrát.
Na začátek si jako vždy zrekapitulujme změny na učitelských postech v naší třídě, a že jich letos bylo požehnaně. Od francouzštinářů odešla madame Červ a nastoupila malá a milá prof. . Do občanské výchovy se vrátil po dvou letech pan Kš a přibral k tomu i náš dějepis. Na matiku jsme dostali "your friend Helmut", v chemii jsme se bavili s Ru, biologii převzal po třech letech skoronicnedělání přísný Km, kterého hodné dívky dostaly i pro tělesnou výchovu, a konečně, na hudebku jsme dostali uvolněnou Ba. Uf.
Pro začátek použiju větu ze zářijového článku, kde píšu, že K.N. po vstupu do třídy řekla právě mně: "Mno já jsem jako přišla do třídy a tam má Jáchym brejle, ty ne, Bára jiný vlasy, Martina úplně načerno, Katka nový vlasy, Elena nový vlasy a Lukin se Štěpánem sou taky takový jetý...". Obrázek si udělejte sami.
Co se týče 17. listopadu, tak ten byl pro mě a E.S. letos celkem významný den, neboť jsme se snažili, zdůrazňuji snažili zrežírovat vystoupení na téma S čerty nejsou žerty. A zjistil jsem, že s E. někdy taky ne. Scénáře, které byly od začátku dva se nám rozmnožili do mnoha různých spojených kopií, takže jich bylo kolem pěti, stále se vynořovaly další a byla tu možnost spojit spojené scénáře. Nevýhodou bylo, že divadlo bylo moc dlouhé, řešili jsme různé nesrovnalosti, jakože tady je anděl vidět a tady není, a vůbec, hlasování a hádek už jsme měli myslím všichni dost. A na konci září taky přijel papež. No a co?
V říjnu jsme okusili tresty pana Ru, když L.K. musel před celou třídou ukázat, jak se chová žížala v křeči. Taky jsme dostali nový automat na jídlo, který se stihnul snad během dvou dnů třikrát porouchat, nebo jak to bylo. A sněžilo nám v půlce října. A bonus navíc: pamatujete na zapojení do hvězdice a do trojúhelníku?
"Pane profesore, a k čemu je to zapojení do hvězdice a zapojení do trojúhelníku, co to je?"
"Eh, to je zapojení vodičů (myslím) v různých spotřebičích."
"A jaký je v tom pane profesore rozdíl?"
"Tak zapojení do hvězdice má navíc jeden vodič, takzvanou pracovní nulu, kte-"
"A k čemu je to pracovní nula, co to je?"
"Tak například, když si vezmeme jednofázový (cosi), tak je to ta pravá zdířka."
"Aha. No tak tedy jinak, máte tam napsáno Uf a Us. Co to znamená?"
"To je napětí fázové a sdružené."
"A k čemu to je?"
"No tak napětí sdružené je větší, vypočítá se jako odmocnina ze tří krát Uf."
"Aha... (další otázky)"
"No a teď: jak se vypočítá proud z kapacity a času? No, Báro?
"Pane profesore, to jsme nebrali!"
"Ale ano, to jsme museli brát, i se rovná kvé lomeno té! To přeci musí každý vědět."
E.S. si pak v listopadu zamluvila lístky pro celou druhou řadu na naše vystoupení. Jaké bylo její zklamání, když zjistila, že lístky jsou neplatné a limit je čtyři na osobu. A během jedné zkoušky také E. přiběhla se zprávou, že Fa volali z České Televize a že... nás teda berou do Bludiště! Jo, a to divadlo se nám na 17. listopadu celkem povedlo. Samozřejmě, je to subjektivní pohled polorežiséra, ale kdo si myslí, že to zvládne líp, může to zkusit tento, nebo příští rok. Neříkám že to nejde, říkám že to nešlo loni.
V lednu a v únoru to u mě na blogu žilo Bludištěm. Doporučuju přečíst celou sérii článků o našem epickém úspěchu. popřípadě si na webu ČT přehrát všechny tři díly, kde jsme excelovali. Tady to ale smrdí samochválou, co?
V březnu jsme zjistili, že jsme se s rekordní účastí našeho gymnázia probojovali do finále soutěže Komenský a my. Jel jsem tam já, E.S., Z. L. a H.P. A o pár dní později má Windows XP zčernala a dole svítil nápis, že jsem se stal obětí softwarové kriminality. Teď jsem za to rád, protože mám Windows 7. Jo, a taky se u nás na škole podruhé ukázal Igor Masák!
Absolventský koncert, kde jsem hrál na kytaru jsm zvládnul celkem obstojně. Stejně jako všichni mého věku, kdož absolvovali první stupeň na jakýkoliv nástroj. Takže ještě jednou všem dodatečně gratuluju :) .
Závěrečné testy po čtyřech letech na ústavu jsem zvládnul překvapivě dobře (však také za oboustranné pomoci mezi mnou a L.J., že?). Koneckonců, tipovali byste, že člověk, kterého nikdy nebavil dějepis skončí s bodováním testu jako třetí ve třídě? A to byl ještě nemocný?
Na konci června už to bylo nostalgické. Poslední výlet, do Olomouce na rafty a do lanového centra. Poslední rozdání vysvědčení, druhé a poslední společné foto. A pak už... úprk domů na poslední prázdniny před střední školou, ...
... která začne už zítra. Já jenom doufám, že ještě bude spousta takovejch zážitků, který jsem tady ve čtyřech článcích popsal., Nebo že jich bude ještě víc. A to se jich sem mnoho nevešlo, namátkou třeba kupování sádry, pasta Orajel a spousta dalších...
... ale ty až opravdu někdy v nějaké knize. V nějakých Sebraných výpiscích.
P.S.: Ještě přidávám tabulku, kde je přehledně znázorněno, jak se u nás střídali učitelé.
Učitelé za čtyři roky (drcoko.blog.cz)
Mějte se co nejlíp to v novém školním roce půjde.
Dr. Čoko

Sebrané výpisky, část třetí

18. srpna 2010 v 13:04 | Dr.Čoko |  Doktorovy žblempty
Three matches (freedigitalphotos.net)Já jsem ale lhář, co? Prej pokračování 1. srpna. A vono houby. No, nestih jsem to, co řít víc?
Téměř až překvapivě neproběhly na začátku tercie žádné změny na místech našich profesorů. Tedy, p. prof. Kr nám zůstal i na další rok na matematiku. Tehdy jsme si mysleli, že nic nemůže být horší, než neustálé omílání Pythagorovy věty. O rok později ho budeme přemlouvat, aby se nám vrátil.
Na konci sekundy (někdy v druhém pololetí) proběhla bitva o jazyky. Základní výběr byl němčina a francouzština, nicméně byl povolen i sloupeček pro ruštinu. Nakonec bylo ruštinářů o něco málo více než němčinářů, takže se otevřely dva jazyky - ruština a francouzština. Já sám jsem byl původně u němčiny, když však poslední naděje zhasly, rychle jsem se radši napsal k francouzštinářům. Za tenhle odstavec by mě p. prof. Do hnala za opakování slov.
No, co jsem chtěl říct bylo, že ruštináři se začínali učit azbuku, zatímco u nás, francouzů proběhla výměna profesorek. P. prof. Jn, která šla na mateřskou dovolenou vystřídála Černá smrt... Madame Červ... nebo prostě p. prof. Čv. Říkejte si jí jak chcete. Začaly kruté časy.
No a nezapomínejme také na tradici 17. listopadu. Pro letošek jsme si z kloubouku vytáhli téma "Šaty dělaj člověka". Nakonec se sehnal scénář, herci i režisér, a přes nepříliš povedenou zkoušku v divadle (ostatně, doporučuju přečíst článek Divadlo na spadnutí) se nám večerní představení snad aspoň trochu povedla. V páté Sprudě (podle mě jedné z nejlepších) jsme při natáčení rozbili E. N. deštník za pomocí rotopedu, L.K. vyhodili z okna a zavedli Hitparádu Filek. A nakonec perlička: pan prof. Kr si myslel, že mu schválně poléváme křídy olejem!
V dramaťáku jsme od elastických kostýmů přešli k rodinným komediím - hráli jsme Palečka. Už na listopadové zkoušce provedl H. P. opravdu krásný přeřek. Původní slova byla: Mordyjé krucinál, ty špunte, ty špetko!. Poslední slovo zaměnil za název náčiní potřebného k vyčištění záchoda a dokonce i p. prof. Ja se válela smíchy po zemi.
V prosinci jsme se postarali o velký poprask. Jenom den poté, co nastoupila naše náhradní třídní (Ho) svou službu a bombardovala nás žádostmi o papírky na nichž je napsáno "Předáváme třídu v pořádku", proběhla u nás vě třídě honička, při níž se H.P. opřel o umyvadlo, které následně tlak nevydrželo... a prostě upadlo. Jak píše na svém blogu D. P.:Den jsme zakončili různě. Někteří poměrně klidně, jiní si Prochyho průšvih dobírali ("Tohle nerozbiješ, to je železný!"). Celý článek najdete tady. Inu, dlouhou dobu jsme potom museli máčet houbu v kbelíku a chodit jej vylévat na záchod.
V lednu opět začala soutěž se Seznamem. Naprosto nepochopitelně bylo pro náš tým zvoleno úděsně dlouhé jméno. Což by ještě nebyl takový problém. jenomže E.S. zapomněla heslo. Takže p. prof. Do musela volat do Seznamu, aby jí to heslo řekly. Pokud dobře vím, tak to heslo bylo jednoduché - zdrobnělina mého křestního jména.
V lednu také přišel inspektor - pro nás Igor Masák. E.N. se mu dokonce musela jít omluvit do kabinetu fyziky. A v únoru ze K.N. snědla několik žampiónů a hnedka se otrávila. Hold nic nevydrží. A ve stejném měsíci našel v naší třídě dočasné útočiště kamarád všech potkanů - H. S.
V březnu se událo hodně moc věcí - třeba jsem složil písničku pro palečka, k níž slova dodali P.H. a D.P., pak jsem se dozvěděl, že datum pořádání souteže Komenský a my je stejné jako u soutěže s dramaťákem... bylo toho na mě moc. Nakonec se naštěstí dramaťák přesunul až na 17. dubna a já mohl mít klid. Aspoň na chvíli, než zase prišla p. prof. Do s tím, že nás musí přece každé ráno zkoušet ze znalostí o Komenském... Týden před soutěží jsme totiž nevěděli ani jeden z nás nic o baroku. Samotná soutěž však proběhla v pořádku. Sice jsme nedostali tašku z Kunvladské Pérovny, což nás trochu mrzelo, ale na druhou stranu jsem získal třetí místo, neustále jsme si zpívali Kde je hrášek a vznikla za pomoci Z.L. a J.J. z vyšší třídy hláška: Klidně se zasuň, stejně ti to bude prd prtný. Jo, a v Brandýse se Elen skamarádila s fenkou Elenkou.
Elena a Elenka (drcoko.blog.cz)
Pokud si dobře pamatujete, tak na Apríla jsme si vyměnili třídy s primou. Taky jsme rozdávali učitelům kyselé bonbony. Navíc, speciálně před hodinou češtiny jsme otočili všechny lavice dozadu od tabule a přenesli katedru. A v půlce dubna jsme učitelský sbor učili tibetskou mantru - ó jaó selúša týýý. Na den Země jsme zase šli na úklidovou exkurzi kolem školy. Prostě jsme to měli barvité.
Ke konci roku jsme se trápili s malým robotem, který uměl jenom zvedat a pokládat kuličky. Některé úkoly byly jednoduché, některé taky, ale bylo potřeba se nad nimi zamyslet (jako ten můj), některé byly těžké a některé prostě nešly udělat. Univerzální výmluva: "Dřív jsme to programovali v jiný verzi, takže já teďka nevim co tahle umí a co ne." Aurghhh.
Viděli jsme jeden muzikál ze základní. Ze základní školy Komenského. Až na to, že slova jednotlivých písniček jsme k sobě skládali celá řada, abychom věděli, o čem se zpívá, strašného zvukaře a mírně infantilní texty se mi to líbilo.
V červnu nadešlo naše vystoupení s Palečkem. Místo hodinek, které si Jáchym zapomněl vzadu si palečka koupil za pytel zlaťáků a chalupu k tomu. No neberte to! A v červnu jsme se navíc podívali do Ratibořic a na Kuks. A na Kuksu průvodce Hugo.
No a nakonec jsme jeli na výlet pod stany. Na naši skupinu zbyl stan pro šest lidí. Opravdu byl velký. Ale polovina prostoru byla pro kola. Bez podlahy. Kdyby nepršelo, tak by se tam asi spát dalo. Jenomže ono lilo jako z konve. Takže výlet jsme ukončili o trochu dřív, a přitom to byl náš, možná, poslední dvoudenní.
Nakonec školního roku jsme si zašli jako obvykle do Černovíra na hasiče, nějak přežili sportovní den a třídnímu koupili obří bombarďáky. Tak.
Ech. Trvalo mi to dohromady snad hodinu a půl, tohleto všechno stvořit. Tak douám, že si to aspoň někdo přečte. Že sem aspoň někdo přijde. Že... dneska nebudu muset umývat nádobí.
Pokračování asi 31. srpna.
Mějte se hezky. Užívejte sluníčka, které není, ale zato má být v září. V což doufám, neboť můj bratr se žení a já mám nový oblek.
Ale o tom až někdy příště... asi.
Dr. Čoko