Logos

8. prosince 2010 v 15:58 | Dr.Čoko |  Doktorské postřehy
Peas (freedigitalphotos.net)
O smyslu života a o obědě.
Nesnáším, když mi někdo svěří tajemství. Nebo když musím být takový prostředník mezi jinými. Obě věci se mi teď dějí naráz. Vím o jednom tajemství, které nesmím nikomu říct do doby, než se něco vyřeší. A to bude nevím kdy, protože to tajemství se mě vůbec netýká. A i když by to někteří lidé chtěli moc a moc vědět, tak já jim to neřeknu, protože jsem to přece na facebooku přes chat tomu člověku slíbil. A možná, že když to sem napíšu, tak že... to po mě někdo bude chtít vědět?
Ne.
No, dneska jsme trochu dozdobili třídu. Už je poznat, že divadlo na 17. listopad bylo o šmoulech, protože jich tam pár máme.  No a mě napadly první typy na určité zástupce z naší třídy, kteří by se mohli podívat do té soutěže Za školu. Ježiši, to by bylo tak prima, kdyby nám to vyšlo...
Jo a mimochodem, už je stanoveno téma pro naši kategorii na soutěž, kvůli které tenhle celý blog (původně) byl - Komenský a my. Ale je to takový divný nehezký téma, a když se poprvý po čtyřech letech nezúčastním, tak to vadit nebude, no ne?
Jo a prej že jsme za ty čtyři měsíce s říďou zlenivěli.
Dnešní historka je z oběda, kdy si spolužačka po třiceti vteřinách nepamatovala, co si objednala za jídlo. Nám dvěma to přišlo z nějakého důvodu hrozně vtipný, ale ostatním asi ne... co se dá dělat.


D. Č.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lennroe | Web | 11. ledna 2011 v 18:51 | Reagovat

Pane doktore, vy už nepíšete? To byste mě ale naštval. Že nekomentuju neznamená, že nečtu. Tedy, teď nemám co.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama